Okradená v Riu, aneb brazilský karneval

Karneval v Brazílii je považován za ten nejslavnější na světě. Po tom co jsem ho zažila na vlastní kůži musím potvrdit, že je to něco úžasného. Město plné třpytek, lidé v metru v plavkách, hodně slunce.
Na období karnevalu mě do Brazílie přijela navštívit moje mamka z Česka. Společně jsme cestovaly do Rio de Janeira, São Paula i na ostrov Ilhabela. Dneska popíšu hlavně karneval z Ria a SP.

Oficiální státní svátek karnevalu trvá jen pár dní, letos to bylo 1-4.3.. V těchto dnech se koná přehlídka škol samby. To je asi to, co si většina lidí představí, když se řekne brazilský karneval. Jsou to velkolepé promenády sambových tanečníků v kýčovitých kostýmech, doprovázené neuvěřitelně nazdobenými vozy. Vozy jsou vždy upravené k tématu samby, většinou jsou hodně barevné a třpytivé. Na vozech taky tancuje a zpívá spousta tanečníkuů. Těžko se to popisuje, ale můžete to vidět na úvodní fotce.

Každá škola samby má stovky tanečníků, muzikantů, několik vozů a originální hudbu složenou jenom pro tuhle jejich promenádu. Všechno je sladěné do tématu, které si na tento rok vybrali. Témata bývají poměrně náročná, někdy popisují historii nebo kritiku na problémy ve společnosti.

Mají hodinu na to přejít avenidu, kde přehlídka probíhá. Tahle přehlídka probíhá celou noc a vystřídá se na ní několik škol. Školy se na přehlídku připravují celý rok. Vymýšlí téma, hudbu, choreografie a vytváří kostýmy. Za pomoci investorů do svého představení investují astronomické částky v naději, že v den karnevalu vyhrají hlavní cenu. Z přehlídek se pak stává event roku a jdou se na ně podívat milióny lidí. Přehlídky se konají po celé Brazílii, ale ty nejvýznamější v Riu a v Sao Paulu. Já měla tu možnost podívat se na jednu z přehlídek v Sao Paulu. Témata která jsem viděla já byla o otroctví v Brazíli, odkazu indiánů a afro-brazilském rytmu Ijexá.

Ta druhá část karnevalu probíhá celý únor a to jsou karnevalové bloky. Bloky už nejsou tak oficiální a neorganizuje je stát. Organizují je většinou kapely, nebo nějaké umělecké spolky. Stanoví čas a místo pro jejich blok. Některé začínají třeba v 7 ráno, některé až večer. Na místě určení se pak sejdou davy se zájmem o konkrétní blok a začne zábava. Vidíte tancující, zpívající davy lidí, navazujete konverzace s kolemjdoucími. Spousta lidí jde třeba jen v plavkách. Úplně to změní atmosféru celého města, když v metru potkáváte lidi v plavkách nebo v průhledném oblečení a pokryté třpytkami. V Riu je bloků tolik, že na přehled vytvořili aplikaci, máte tam klidně 10 bloků za den.

22.02. jsem šla na blok v nejkrásnější čtvrti Ria, v Ipanemě. Blok se jmenoval “Simpatia é quase amor” (sympatie je skoro láska). Blok vedl kamion na kterém se vezli muzikanti. Kamion postupoval kolem Ipanemské pláže, slunce pomalu zapadalo a já byla úplně okouzlená atmosférou, takže jsem nedávala pozor na můj telefon, který jsem měla v ledvince. Když se blok pohyboval užší ulicí dav byl úplně namačkaný na sebe. Když jsme vyšli z ulice už jsem u sebe telefon neměla. Je možné že mi vypadl, ale nejspíš mi ho z ledvinky někdo vytáhl. Naštěstí jsem tam byla s kamarády a jedna z mých kamarádek měla nasdílenou polohu mého telefonu, hned na telefon pres find my nastavila že byl ukradený a hned po tom jsem z jejího mobilu poslala zprávu mojí mamce, která byla v airbnb. Kamarádi se o mě postarali, zaplatili mi metro a doprovodili mě až k ubytování abych nikde nechodila sama.

Před krádežemi mě varovali úplně všichni, nechávat si ho v ledvince opravdu nebylo zodpovědné. Nejlepší je mít mobil za oblečením, někde kde ho pořád cítíte. Většina lidí si ho dávala za kraťasy, já jsem ovšem nezkušeně šla v šatech.

Po návratu do airbnb jsme zavolali mojí host mamce která za mě vyplnila report policii. Většinou se to nestává ale kdyby náhodou policie našla nějaký telefon dala by mi vědět. Druhý den jsme s mamkou přes Apple systém viděli že se telefon nachází na Copacabaně, kousek od našeho ubytování. Rozhodli jsme se jít na policejní stanici ujistit se že s tím nemůžou nic udělat ani když je mobil takhle v centru. Bohužel ale ne. Museli jsme se tedy ve zbytku naší cesty obejít bez něj.

V São Paulu jsme byly na karnevalovém bloku, který hrál jen swingovou hudbu. Zase něco úplně jiného než co jsme zažily v Riu. Blok byl takový klidnější a byly tam k vidění propracovanější kostýmy.

Vzhledem k tomu, že je to karneval by se dalo čekat, že lidé budou chodit v kostýmech. Z části je to pravda, hlavně v São Paulu jsem potkávala hodně propracovaných kostýmů, většinou ale brazilci spíš volí třpytky, flitry, křiklavé barvy a hodně odhalené kůže.

Zažít karneval v Brazílii bych přála každému! I přes to, že může být velice chaotický, chvílemi i nebezpečný řekla bych, že atmosféra brazilského karnevalu je ve světě unikát.